České firmy mění taktiku v odměňování, sázejí na technologické experty
Mzdy v Česku stoupají nejčastěji o čtyři až šest procent, avšak plošné navyšování postupně ustupuje do pozadí. Zaměstnavatelé se namísto toho soustředí na cílené bonusy pro klíčové specialisty a propojení tradičních oborů s moderními technologiemi.
Mzdy na českém trhu práce rostou ve většině odvětví tempem mezi čtyřmi až šesti procenty ročně. Podle nejnovějších zjištění Mzdového průzkumu Grafton Recruitment a Gi Group však dochází k zásadnímu obratu v strategii firem, které opouštějí plošné zvyšování výdělků. Namísto toho podniky preferují cílenou finanční motivaci pro nedostatkové pracovníky a klíčové experty.
Flexibilita a celková nabídka rozhodují
Samotná výše finanční nabídky sice zůstává hlavním kritériem pro uchazeče, rostoucí váhu však získávají i další aspekty pracovního poměru. Do hry vstupuje celková flexibilita, pracovní prostředí, lokalita a možnosti dalšího profesního růstu. Dojezdová vzdálenost do zaměstnání by ideálně neměla přesáhnout třicet minut.
„Mzda zůstává při rozhodování o nové pracovní nabídce nejdůležitějším faktorem, z pohledu uchazečů ale stále častěji rozhoduje celý balíček podmínek. Sledují flexibilitu, pracovní dobu, dojezdovou vzdálenost, která by ideálně neměla překročit půl hodiny, pracovní prostředí nebo možnosti dalšího rozvoje. Zaměstnavatelé proto musí při náboru mnohem více přemýšlet nad celkovou atraktivitou své nabídky,“ komentuje situaci Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group.
Technologie pronikají napříč všemi sektory
Jedním z nejvýraznějších trendů aktuálního období je prolínání klasických oborů s datovou analytikou a digitálními nástroji. Firmy již nehledají pouze úzce profilované pracovníky, ale poptávají lidi schopné kombinovat svoji odbornost s umělou inteligencí a automatizací. Tento posun se projevuje od strojírenství a logistiky až po finance, marketing či personální oddělení.
„Technologické dovednosti už dávno nejsou doménou IT. Ve výrobě roste význam automatizace a datové analytiky, ve financích technologie přebírají rutinní činnosti a v marketingu se standardem stává práce s AI a automatizací. Pro zaměstnance to znamená nutnost průběžně rozšiřovat své kompetence, pro firmy zase větší důraz na rozvoj a rekvalifikaci vlastních lidí,“ dodává Martin Malo.
Náborové výzvy a situace absolventů
Zatímco administrativní pozice, marketing nebo lidské zdroje hlásí vysoký přetlak uchazečů, technické obory a specializované profese se nadále potýkají s nedostatkem lidí. Nezaměstnanost tak firmám automaticky neusnadňuje nábor. Podobně složitou pozici mají absolventi, kteří sice marně netouží po vyšších nástupních mzdách odpovídajících rostoucím životním nákladům, avšak firmám často chybí s potřebnou praxí.
„Je pochopitelné, že absolventi vstupují na trh práce s vyššími mzdovými očekáváními než před několika lety, protože výrazně vzrostly i jejich životní náklady, zejména pak náklady na bydlení. Zaměstnavatelé ale zároveň očekávají, že vyšší nástupní mzda bude podložena odpovídajícími dovednostmi. Velkou výhodu proto mají mladí lidé, kteří už během studia získali praxi, ovládají cizí jazyky a umějí pracovat s digitálními technologiemi včetně AI nástrojů,“ uzavírá Martin Malo.
Ekonomika se zároveň připravuje na nová evropská pravidla týkající se transparentnosti odměňování. Firmy proto mzdová pravidla přehodnocují nejen kvůli legislativním povinnostem, ale také jako nástroj pro budování důvěry a posílení vlastní pozice na trhu.
