Cloudová bezpečnost pod tlakem: miliardy útoků a rychlé zneužití chyb

Celosvětová cloudová infrastruktura čelí masivní vlně automatizovaných útoků. Hackeři dokážou zneužít nově zveřejněné zranitelnosti během dvou dnů, přičemž nejčastější vstupní branou zůstávají kompromitované přihlašovací údaje.

Kybernetické incidenty v cloudových prostředích dosahují průmyslového měřítka. Podle zprávy 2026 Cloud-Native Threat Landscape Report od společnosti Fortinet zaznamenali experti v uplynulém roce zhruba 150 milionů průzkumných skenů, 2,3 miliardy pokusů o prolomení hesel hrubou silou a 1,7 miliardy snah o zneužití softwarových chyb.

Rychlost jako hlavní zbraň

Zatímco dříve trvalo zhruba týden, než útočníci začali nově odhalené slabiny reálně využívat, dnes se tato doba zkrátila na odhadovaných 24 až 48 hodin. Takové tempo výrazně překonává možnosti běžného záplatování ze strany správců sítí.

„Napříč vystavením, zneužitím, provedením i dopadem není společným jmenovatelem jen sofistikovanost útočníků. Je to rychlost a opakovatelnost,“ uvedl Ondřej Šťáhlavský, regionální senior ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.

Chybné nastavení otevírá dveře

Základním spouštěčem úspěšných průniků bývají nejčastěji odcizené nebo volně dostupné identifikační údaje. Útočníci následně využívají platné přístupy bez nutnosti nasazení škodlivého kódu, zkoumají uživatelské role a zajišťují si trvalou přítomnost v systému.

Situaci usnadňují četné administrativní nedostatky, jako jsou opomenutá rotace klíčů, chybějící multifaktorové ověření u hlavních účtů, otevřené porty nebo nezabezpečená cloudová úložiště.

„V rámci cloudových průniků jsou přihlašovací údaje spouštěčem a chybné konfigurace akcelerátorem – přílišná oprávnění, dlouhodobě platné přístupové klíče, neomezený síťový přístup a veřejně přístupná úložiště nezvyšují riziko, ale zkracují cestu od přístupu k dopadu,“ upřesnil Šťáhlavský.

Monetizace a výhled

Po úspěšné infiltraci se pozornost obrací k finančnímu zhodnocení útoku. Mezi preferované metody patří neoprávněné čerpání výpočetních kapacit pro těžbu kryptoměn, zneužívání firemních e-mailů, vytěžování AI služeb a krádeže dat. Odborníci navíc odhadují, že s rozvojem umělé inteligence poroste i počet takzvaných zero-day zranitelností.

„Když se útočník pohybuje rychlostí stroje, pomalá reakce se stává byznysovým rizikem,“ uzavřel Šťáhlavský.