Čeští vědci uspěli v Německu s dronem, který poslouchá lidskou řeč
Tým Fly4Future a FEL ČVUT zabodoval v náročné evropské soutěži autonomních dronů SPRIND. Jejich zařízení dokáže splnit úkol zadaný běžnou mluvenou řečí zcela bez použití GPS. V prestižním klání předčili konkurenci z celé Evropy.
V německém Bavorsku se odehrálo finále technologické soutěže Fully Autonomous Flight 2.0, kterou pořádala Spolková agentura pro průlomové inovace SPRIND. Mezi sedmičkou finalistů z celé Evropy výrazně uspělo české seskupení F4F & CTU SkyGraph, za nímž stojí výzkumníci z Fly4Future a Fakulty elektrotechnické ČVUT. Vyvinutý systém dokáže zpracovat pokyn pronesený lidskou řečí, sám si vytvořit letový plán a splnit zadanou misi bez asistence pilota i bez signálu GPS.
Čtrnáctiměsíční klání disponovalo rozpočtem přesahujícím 5 milionů eur, přičemž každá z finálových skupin čerpala na vývoj poloviční milionovou dotaci v eurech. Testovací, zhruba čtyřdenní zkoušky probíhaly na letecké základně Fliegerhorst Erding. Terén kombinoval městskou zástavbu, průmyslové zóny, lesy i otevřená prostranství, což věrně simulovalo podmínky reálného nasazení.
Komerční potenciál a ocenění poroty
Zatímco celkovým vítězem organizátoři vyhlásili rakouskou vědeckou skupinu HERMES z univerzity v Klagenfurtu, česká technologie dominovala v klíčové disciplíně záchrany zraněných osob. Zástupci odborné poroty vyzdvihli především všestrannost českého projektu.
„Český tým F4F & CTU SkyGraph ukázal výrazně nejlepší řešení disciplíny vyhledávání zraněné osoby a porotu zaujal nejobecnějším řešením a největším komerčním potenciálem,“ zhodnotil vystoupení Kilian Seitz, organizátor soutěže z agentury SPRIND.
Podle vedoucího českého týmu Martina Sasky spočívá hlavní přínos v eliminaci specializovaných programátorů v terénu. Záměrem autorů je vytvořit nástroj, kde uživatel pouze popsal požadovaný výsledek a robot si sám poradil s provedením.
Od pokynů k reálným misím
Soutěžní úlohy ověřovaly schopnosti dronů ve čtyřech odlišných scénářích odrážejících budoucí praxi donáškových služeb, záchranářů či bezpečnostních sborů. Stroje neobíhaly předem nakreslenou trasu, ale interpretovaly smysl zadaného textu.
Při simulaci doručení zásilky k modrému kolu před konkrétním domem systém sice správně dekódoval celou situaci, avšak kvůli proměnlivému světlu zaměnil modrý odstín za zelený. Podobně u scénáře s osobou mávající z okna narazil algoritmus na vizuální matení odrazem ve skle, což si vyžádalo upřesnění zadání ze strany operátora.
Nejlépe si čeští vývojáři vedli při hledání zraněného člověka v červeném tričku schovaného za budovou. Nav покраy ztíženým podmínkám a omezenému prostoru pro přistání záchranný balíček dopravili nejpřesněji ze všech účastníků a při finálové ukázce pro investory jako jediní uspěli zcela bezchybně. Závěrečný test prověřil také sledování pohybujícího se člověka v monitorovaném areálu, kde univerzální modul úspěšně nahradil selhávající predikční software.
Technologické zázemí bez GPS
Autonomní chování zajišťuje kombinace čtyř kamer, 3D LiDARu a výkonného palubního počítače. Zařízení průběžně buduje prostorovou mapu, do níž ukládá detekované budovy, osoby či vozidla a vytváří mezi nimi logické vazby. Celý řetězec od lidského příkazu po finální navigaci probíhá plně automaticky.
Získané poznatky hodlá společnost Fly4Future převést do komerční sféry. Využití nacházejí v oblasti hašení požárů, dohledu nad průmyslovými komplexy, logistiky nebo při ochraně přírody, kde dosavadní nutnost složitého programování bránila masivnějšímu rozšíření robotiky.
