Geopolitická rizika ohrožují české firmy, krizové plány má málokdo

Většina firemních ředitelů se v posledním roce potýkala s dopady globálních konfliktů a změnami na trzích. Přestože tato situace ohrožuje statisíce pracovních míst, pravidelné krizové scénáře si zkouší jen zlomek společností a většina postrádá jakoukoliv přípravu.

Narušení běžného fungování kvůli politickým a ekonomickým otřesům zasáhlo v uplynulých dvanácti měsících přibližně tři čtvrtiny podniků. Polovina organizací kvůli tomu musela narychlo upravit své dlouhodobé strategie nebo zásadním způsobem proměnit každodenní provoz. Ukazuje to aktuální průzkum společnosti Stanton Chase, který upozorňuje na takzvanou propast mezi vnímanou hrozbou a reálnou připraveností firem.

Podceněná příprava a chybějící scenáře

Zatímco finanční disciplínu utužuje zhruba polovina dotázaných manažerů, systematické zkoušky pro případ nenadálých geopolitických událostí provádí jen asi šestina společností. Více než polovina podniků nedisponuje žádným formálním krizovým protokolem. Podle výsledků šetření jsou nejzranitelnější ty subjekty, které dosud žádnou vážnou krizi neřešily. Z nich má krizový plán zhruba šedesát procent podniků.

„V Česku je krizové cvičení spíš výjimkou než pravidlem. Většina našich klientů o geopolitických rizicích mluví jen neformálně a nepřipravují pro ně samostatná cvičení. Dobrým příkladem situace, kterou málokdo nacvičil, bylo loňské oznámení o skokovém zvýšení amerických cel na automobily. Firmy, které měly připravený krizový plán pro náhlou změnu obchodních podmínek, reagovaly klidněji a rychleji než ty, které řešily scénář poprvé až v reálném čase,“ uvedl Jozef Papp, Managing Partner Stanton Chase Praha. Pravidelné testování odolnosti přitom prokazatelně pomáhá firmám zachovat stabilitu a méně často dodatečně měnit již přijatá rozhodnutí.

Tlak na domácí ekonomiku a export

Mezi hlavní problémy, které firmy v souvislosti s geopolitikou řeší, patří rostoucí cenový tlak a výpadky v dodavatelských řetězcích. Tyto faktory dopadají obzvláště na českou ekonomiku, jež je silně závislá na vývozu. Potenciální navyšování amerických cel představuje významné riziko pro tuzemský automobilový průmysl a stovky tisíc navázaných pracovních míst. Poptávka na trhu práce se proto mění a firmy vyhledávají manažery, kteří dokážou efektivně řídit marže a vyjednávat s obchodními partnery.

„České firmy čím dál častěji chtějí kandidáta, který rozumí místnímu trhu, regulaci a vztahové síti, a jsou ochotni za to slevit z požadavku na mezinárodní zkušenost. U firem se silnou exportní vazbou bych ale byl opatrný, aby lokální preference nepřevážila nad schopností vést tým napříč hranicemi. Ideální kandidát dnes kombinuje obojí: hluboce rozumí českému prostředí a zároveň umí jednat s centrálou nebo zahraničním vlastníkem,“ doplňuje Papp s tím, že úspěšné vedení dnes nestaví na přesných předpovědích budoucího vývoje, ale na rychlé a nacvičené reakci celého týmu.