FEL ČVUT vyvíjí evropskou platformu DEUSS pro financování firem
Fakulta elektrotechnická ČVUT se blíží k dokončení evropského projektu DEUSS, který využívá blockchain k usnadnění vydávání a nákupu dluhopisů pro menší podniky. Platforma má zjednodušit přístup ke kapitálu napříč státy Evropské unie.
Zatímco velké korporace disponují dostatečnými prostředky na náročné dluhopisové kampaně, menší firmy narážejí na vysoké administrativní a finanční bariéry. Získat kapitál mimo tradiční bankovní úvěry je tak pro ně často příliš komplikované. Podobně složitá je situace pro investory, kteří musejí menší emise vyhledávat a posuzovat jednotlivě. Odpovědí na tyto překážky má být nová technologická platforma DEUSS.
Na vývoji tohoto systému se podílí Centrum znalostního managementu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze společně s partnery z Brna a Bratislavy. Cílem iniciativy je vytvořit jednotné digitální prostředí pro celé území Evropské unie, kde budou moci společnosti emitovat digitalizované dluhopisy a investoři je bez zbytečných komplikací nakupovat.
Technologický základ na blockchainu
Páteří celého řešení je evropská blockchainová infrastruktura EBSI. Technologii zde tvůrci využívají především jako nástroj důvěry a pro zpětnou auditovatelnost. Záznamy o existenci dluhopisů, jejich vlastnících a historii převodů spravují chytré kontrakty běžící v decentralizované síti.
„V systému DEUSS zajišťují funkci pomyslného tržiště dluhopisů: evidují jednotlivé dluhopisy a jejich množství u příslušných blockchainových účtů, řídí životní cyklus emisí a vynucují pravidla pro autorizované převody, úschovu a vypořádání obchodů,“ popisuje Ing. Jan Trávníček z Centra znalostního managementu FEL ČVUT, který v rámci projektu působí jako vedoucí frontend vývojář a UX designer.
Zapojení blockchainu do přísně regulovaného finančního prostředí ovšem představovalo pro autory značnou komplikaci. Otevřená povaha této technologie se totiž střetává s potřebou chránit citlivá data uživatelů.
„Největší vývojářská výzva byla integrace blockchainu do velmi regulovaného finančního trhu v EU. Kvůli ochraně údajů a legislativním procesům jsme kolem blockchainu museli vybudovat velmi robustní infrastrukturu postavenou na webových technologiích, aby bylo vše legální a použitelné,“ vysvětluje Ing. Albert Švehla, technický ředitel projektu.
Ekosystém aplikací před spuštěním
Výsledné řešení nepředstavuje jedinou aplikaci, nýbrž propojený ekosystém pětice systémů. Ty obstarávají vše od registrace subjektů a finančního scoringu až po správu plateb a dohled nad provozem. Protože platformu budou využívat rozmanité skupiny od drobných podnikatelů po zkušené investory, kladli tvůrci důraz na srozumitelné uživatelské rozhraní.
„Proto jsme klade(li) velký důraz nejen na technickou stránku řešení, ale také na uživatelskou přívětivost a návrh uživatelských rozhraní, aby odpovídaly standardům moderních finančních aplikací,“ doplňuje Jan Trávníček.
Samotný vývoj přinesl týmu také specifické technické zkušenosti s přechodem dat z klasických databází do decentralizovaného prostředí.
„Velmi cennou zkušeností pro nás byla integrace samotného blockchainu a práce s tímto místy velmi low-level systémem. Kromě vývoje smart kontraktů jsme se naučili také pracovat s asynchronností systému a přesuny jedné entity z klasické databáze na blockchain, s čímž souvisí i změna datových zdrojů,“ uvádí Ing. Luboš Harašta, který na pracovišti působil jako vedoucí blockchain vývojář.
Iniciativa spuštěná v roce 2024 se nachází ve finální fázi vývoje. Chytré kontrakty mají za sebou bezpečnostní audit a projekt se již prezentoval na zahraničních konferencích. Zájem o zapojení do zkušebního provozu projevily odhadem více než dvě stovky malých a středních podniků. Financování projektu zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu skrze Národní plán obnovy.
